Zase jeden vánoční z New Yorku.

Moje představa ideálních Vánoc? České štědrovečerní menu, rozsvícená světýlka vánočního stromku, spousta rozbaleného dárkového papíru po podlaze, hrnek horkého čaje mezi prsty, cukroví na dosah a pohádky v televizi.

Jak ale přenést středoevropské tradice za oceán do města, které nespí?

Letos to jsou už čtvrté Vánoce, které slavím v Americe. Se vší tvrdošíjností se však snažím dodržovat ty české. Žádný Santa Claus, ale Ježíšek. Žádné dárky ráno 25., ale hezky 24. navečer. Sice místo kapra bude smažená ryba ze supermarketu, ale nebude chybět bramborový salát a hrášková polévka se smaženými kostičkami z bílé bagety. Dokonce i Tři oříšky pro Popelku mám na DVD!

V naší mikro kuchyni se bohužel nedá péct, takže cukroví už hotové přeletí oceán. Loni se nám trochu zatoulalo a dorazilo jen tak tak před Štědrým dnem. Letos už naštěstí přišlo s předstihem. Kupodivu celé. Poslední dobou nám totiž občas chodí z části otevřené balíčky, tak jsem se obávala, že jestli někdo ucítí maminčiny vanilkové rohlíčky, tak se jich zaručeně nedočkám …

Vánoce bez pohádkových příběhů? Ani náhodou!

Kdy jindy se ponořit do všech těch přeslazených romantických příběhů, než právě v nejmagičtější období roku? V New Yorku ale místo klasických pohádek koukáme na americké vánoční filmy. Ty pro jistotu běží hned na třech TV kanálech, a to už od listopadu. Je to přesně ten typ příběhů, u kterých už od začátku víte, jak dopadne. I témata a hrdinové bývají vždy podle přesných šablon. Proto můžete zcela vypnout a nechat se případně překvapit originálnější situací nebo vtipností dialogů.

Po většinou je v takových příbězích spousta pečení, zdobení a vánočních dekorací. Sněhu a bruslení.

Z profesí hlavních hrdinek převládají designérky, dekoratérky, spisovatelky v krizi, pekařky, asistentky krutých manažerek, případně pracovnice v malých knihkupectvích. A obzvlášť moje oblíbené jsou hrdinky, které zrovna v předvánočním období zastihne zpráva, že zdědily hotýlek kdesi v horách, o který se musí nutně postarat!

Vánoce v New Yorku

Už jste se také někdy pozastavili nad tím, proč se většina vánočních příběhů odehrává v New Yorku? Schválně. Na kolik takových příběhů si vzpomenete? Jako by na světě nebylo města s vánočnější atmosférou. Co se literárních a filmových romantik týká, na paty mu šlape snad jen Paříž.

Sněhové závěje, které jsou vždy nedílnou součástí těchto romantických příběhů, jsou ale spíš ta pohádková část reality. Za ty čtyři roky v New Yorku totiž můžu potvrdit jediné. Haldy sněhu tu v období Vánoc rozhodně nenajdete! Maximálně tak zbloudilou vločku, která však po dopadu na zem, bleskurychle roztaje… Náš první Štědrý den tady jsem dokonce po ulici chodila jen v tričku s dlouhým rukávem. Bylo krásných plus dvacet… No, letos už mrzne od poloviny listopadu, tak uvidíme. 🙂

V každém případě si stejně jako loni nenechám ujít strom v Rockefellerově Centru a vůbec všechnu tu výzdobu ulic od Central parku po dolní cíp Manhattanu. Letos jsem se rozhodla vyfotit si co nejvíc newyorských vánočních stromků a udělat si takový soukromý Top 10. Vánoční stromky totiž naprosto miluju! Moje nejlepší úlovky si ostatně můžete prohlédnout na Facebooku a Instagramu.

Americká princezna

Každý rok má v místní televizi také povinnou premiéru minimálně jeden film, jehož příběh by se dal shrnout větou: Následník trůnu nejmenované evropské země se zamiluje do americké turistky, případně danou přítelkyni z amerického venkova přiveze ukázat urozené rodině a rozhodne se s ní oženit i přes otevřený nesouhlas jeho matky/královny. Případně jeho třetí varianta o najmutí americké asistentky pro …cokoli…, která je jak jinak než mladá, krásná, na vdávání, stejně jako místní princ!

Přiznám se, že zvlášť tyhle příběhy jsou tak trochu mojí „guilty pleasure“. Častokrát se v nich totiž objevují záběry Prahy, a to i přesto, že filmový princ pochází z jakéhosi Segobijského království.

Vánoční antiromantický příběh? Jde to vůbec dohromady?

I když mám ráda pohádky, přece jen je příjemných osvěžením, když se některý z vánočních příběhů vymyká zajetému scénáři. S manželem (kterému samozřejmě nezbývá nic jiného, než se koukat se mnou…) se ostatně rádi vsázíme, zda bude mít příběh takový průběh, jaký předpokládáme.

Ruku na srdce. Ono i u českých pohádek člověk už s první scénou ví, že nakonec dobro vyhraje nad zlem a že i po těch všech útrapách Honza nakonec dostane princeznu a půl království k tomu. Divák nebo čtenář ani nic jiného neočekává.

Říkala jsem si ale, že by byla docela výzva, napsat originální vánoční příběh, který nic z toho mít nebude a zároveň z něho bude pořád čišet svátečno a konec i přesto vyzní pohádkově optimisticky. Nebo možná víc optimisticky než pohádkově… Jde to vůbec? A žádné převyprávění Vánoční koledy se Scroogem!

Tak pokud se chcete se mnou pustit do podobného experimentu, tak si pak příští Vánoce můžeme vzájemně mezi pečením, zdobením a balením dárků pročítat i naše příběhy! 🙂
Schválně jsem sepsala takový seznam těch největších klišé.

Desatero (amerických) vánočních příběhů:

  1. Hlavní hrdinka zanechá kvůli vyvolenému velké město a těžce vybudovanou kariéru.
  2. Vymění perfektního přítele za lásku z dětství.
  3. Single, úspěšná, nezávislá se zamiluje do svobodného otce.
  4. Bohatý svobodný mládenec dá přednost nenápadné učitelce, před přítelkyní modelkou.
  5. Zamilují se do sebe dva původní rivalové, kteří byli nuceni spolupracovat na určeném cíli (nejlépe na přípravě vánočních dekorací pro večírek důležitého klienta, nebo v soutěži o nejlepší perníkovou chalupu).
  6. On/ona pomáhá s přípravou vánoční slavnosti v rodném městě, do kterého se vrátí po dlouhé době a natrefí tam i na svoji životní lásku.
  7. Následník trůnu se zamiluje do náhodné turistky (nejlépe Američanky z Ohia) a rozhodne se s ní oženit. Buď ona, nebo nic!
  8. Zdědí napůl nemovitost společně se synovcem vzdálené tetičky, kterému nemůže zpočátku přijít na jméno.
  9. Ta hodná vyhraje nad sokyní, o které jen ona ví, že je to podlá mrcha.
  10. Sestra/kamarádka nevěsty se při přípravě vánoční svatby zamiluje do nejlepšího kamaráda ženicha.

Předvídatelné, klišoidní, přehrávané, nerealistické, ale stejně na ně všichni čučíme!

 

Komentáře