Proč právě Cool Girl!?

Nakolik můžeme zůstat sami sebou, když denně sdílíme svůj soukromý život online?

V nové knize Cool Girl! jsem sepsala hned tři příběhy na venek silných, ambiciózních dívek, které mají odlišný přístup ke sdílení informací i k prezentaci sebe samých. Všechny zároveň touží uskutečnit si své sny a právě k tomu jim má dopomoci vítězství ve známé soutěži. Postupně ale zjišťují, že jsou věci a události v životě, které by přece jen měly zůstat pod označením soukromé…

Stejně jako hrdinky knihy i my žijeme dva životy. Ten reálný se všemi jeho nedokonalostmi a pak ten virtuální, kde se ty nedokonalosti snažíme skrýt za široké úsměvy, předpřipravené filtry a slova, ze kterých čiší moudra a pozitivní energie. Chceme inspirovat. Líbit se.

A někde uprostřed se ztrácíme my, naše identita. Naše jedinečnost.

Občas zaznamenám posty typu: Víš, ono to sice na mých fotkách vypadá všechno růžově, ale v posledních týdnech mi ve skutečnosti nebylo zrovna nejlíp. Ve skutečnosti…

Neustále se porovnáváme. Srovnáváme nesrovnatelné. Předháníme se v tom, kdo je na tom lépe. Předstíráme. Občas to ale přece jen už nevydržíme a v komentářích si vybíjíme naše frustrace. Poté jen čekáme, na kterou mističku vah si virtuální dav přisype. Čekáme na reakci. Co když ale žádná nepřijde? Co když…? A jsme zase tam, kde předtím. Cítíme se mizerně.

Konverzace naživo je čím dál tím těžší, ta online atraktivnější.

Sdílení se stává novodobou terapií. Jenže ono to není to samé jako popovídání si s kamarádkou u vanilkového latté. Svěřením se si ulevím. Dostane se mi podpory. Někoho tím možná inspiruji. Možná mně už ani nepřijde divné, proč se najednou ve sloupečku blikajících reklam objevují i linky na zaručené rady proti depresi, wellness pobyty a publikace o tom, jak najít nový životní cíl.

Najednou úplně cizí lidé vědí, co mám ráda k snídani, jak často a kde nakupuji, že sbírám staré známky, obaly od čokolád a každé úterý odpoledne trávím ve fitku. V tom na Pankráci, víš přece ve kterém, ne? Každou online aktivitou se vystavuji záři reflektorů. Nezapomínej, jsi v přímém přenosu. Vždyť ono se to v tom množství informací přece ztratí, že?

Velký bratr se dívá a všechno vidí. Nic neschováš, nic nezatajíš.

Nejen ten reálný, ale i náš virtuální život by měl být bez šrámu. Náš potenciální zaměstnavatel ho přece také vidí a vsadím se, že má armádu pracovníků, kteří hledají naše slabiny. Rozmazané fotky z vánočního večírku, spontánní komentáře napsané mezi přáteli. Náš názor na věci veřejné před pěti lety.

Virtuální svět nespí. Má oči a uši. Sloní paměť.

Šuškanda už neprobíhá za našimi zády. Komentáře jsou velmi veřejné, každý čelí odsouzení bez soudu a možnosti odvolání. Vždyť na každém šprochu, pravdy trochu, ne? Jsi toho součástí, tak si připrav hroší kůži. Obrň se asertivitou. Připrav se k boji. Za obrazovkou je zástup bezejmenných tváří a každý vidí, co děláš, říkáš, jak žiješ. Každý může přidat komentář, hodnotit tě. Rozhodovat o tvém životě.

Jaké to je, být na celý týden v přímém přenosu pro dospívající dívku, holku, kterou můžeš být klidně ty, tvoje kamarádka ze školy nebo ta z onlinové skupiny? Možná budeš mít najednou nutkání uchovat si alespoň špetku soukromí. Anebo také ne. Ono je to ostatně jen na tobě, nebo ne?

Jak se s takovou pozorností vyrovnají Tina, Marta a Anet se dozvíš v mojí nové knize Cool Girl! V její interaktivní části to pak budeš ty, čtenář, kdo spolurozhodne o tom, která z hrdinek příběhu si odnese pohádkovou výhru. Kdo si nakonec splní svůj sen? Tentokrát je to i na tobě!

Knihu ve vánoční akci můžeš zakoupit ZDE>>>

Komentáře