„What´s up?“ zvolal Jakub do telefonu. Jerryho telefonát ho zastihl, když vycházel z univerzitního areálu.

„Hádej, kde jsem?“

„Cože?“ Jakub zatřásl hlavou.

„Stojím pod hvězdami,“ upřesnil Jerry.

„Um, ok.“

„Chceš vědět, na co právě teď koukám?“

„Sorry J., stojím uprostřed chodníku na Amsterdam avenue. Jdu do…“

„Mléčnou dráhu.“

„Mléčnou dráhu, jo?“

„Jope.“

„A kvůli tomu mi voláš ve tři odpoledne.“

„Jope.“

„Jesus…“

„Myslím, že tu budu ještě tak hodinu.“

„A co já jako s tím? Jerry? Jerry?? Zavěsil.“ Jakub se zadíval nevěřícně na telefon v ruce. „Sakra,“ máchl rukou do prázdna. Co teď?

 

„Tak Mléčnou dráhu, jo?“

Jerry se opíral pokrčenými lokty o zábradlí a pozoroval obrovské makety planet, které visely v různých úrovních z vysokého stropu  pavilonu Planetária Amerického přírodovědného muzea. Jakmile za sebou uslyšel Jakubův hlas, koutky mu cukly do stran. Otočil se na něho a pokrčil rameny.

„What is it all about?“ Jakub se zastavil dva metry před ním a dal si ruce do kapes u kalhot.

„Našel jsi to poměrně rychle,“ ušklíbl se Jerry na půl pusy.

„Jo, hvězdy v tuhle hodinu můžeš vidět na Manhattanu jen na dvou místech. V Planetáriu, nebo v hale Grand Central Station. Předpokládal jsem, že to bude spíš to první. Navíc jsem byl na Upper West Side kousek od metra.“

„A kdybych tu nebyl, jel bys na čtyřicátou druhou?“ vyzvídal Jerry.

„Hele, o co ti jde? Co má tohle jako znamenat? Proč mi zničehonic voláš uprostřed týdne a meleš něco o hvězdách?“

„Mám volno, byl jsem poblíž, tak proč nezajít na jedno z mých nejoblíbenějších míst v New Yorku?“ odvětil Jerry. Nespouštěl přitom z Jakuba oči. Ten stál před ním se složenýma rukama na hrudníku a mírně povytaženým obočím.

„Aha. Tak na rozdíl od tebe, já jsem docela busy. Na zítřek musím připravit jednu dlouhou esej a ještě nemám ani čárku. Takže pokud je to všechno..,“ zakroutil Jakub hlavou a udělal krok vzad.

„Hej!“ Jerry ho chytil za paži, aby mu tak zabránil v odchodu. „Za pět minut začíná show, jdeš se mnou? Když už jsi tady…“ Jerry povytáhl obočí a Jakubův obličej zrcadlil ten jeho.

„Ok, tedy. Když už jsem si zaplatil vstup,“ vydechl poté.

„Super,“ usmál se Jerry a položil pravačku kolem Jakubových ramen. Vydali se spolu po krátkém můstku k obrovské kouli uprostřed šestipodlažní krychle skleněného pavilonu, která budila dojem, jako by se vznášela v prostoru. Uvnitř si stoupli k zábradlí, které z velké částí obepínalo vnitřní kruhovou konstrukci. Jako na povel zaklonili hlavy a zadívali se na strop promítacího sálu, který připomínal noční oblohu.

„Aha, tak tady jsi viděl tu Mléčnou dráhu?“ drbnul Jakub ramenem do Jerryho, který stál v jeho těsné blízkosti. Jejich pohledy se setkaly a oba se naráz tlumeně rozesmáli.

 

 

„Kam teď?“ zeptal se Jakub, jakmile vyšli z tmavého promítacího sálu a ocitli se u stejného zábradlí, kde se předtím setkali.

„Na dinosaury?“

„Dinosauři? Vážně?“

„Jsou ve čtvrtým patře. Už jsi viděl kostru tyranosaura?“

„Čtvrtý patro. Jasně.“

„Nějaký problém? S dinosaury?“ zeptal se Jerry ve vší vážnosti.

„Co to je, tohle?“ Jakub se zhluboka nadechl a ukázal pravačkou do prostoru.

„Přírodovědné muzeum. Jedno z nejslavnějších vůbec. V top desítce těch nej atrakcí v New Yorku. Momentálně se nacházíme v části, která je věnovaná vesmíru. Najdeš tu info o jeho vzniku od Velkého třesku a v přízemí se můžeš dokonce postavit na váhu, která ti řekne, kolik bys vážil na Měsíci, nebo na Marsu. Taky si můžeš sáhnout na opravdový meteorit.“

„Vážně?“ Jakub našpulil pusu do strany a zúžil oči.

„Jo, pamatuju si to ještě z poslední návštěvy a pár věci jsem si našel na netu,“ odpověděl Jerry, jakoby neslyšel v Jakubových slovech zjevnou ironii.

„Na netu, aha. Jerry, co tu děláme? Co tu dělám? Je středa odpoledne. Zavoláš mi po třech dnech totálního mlčení a chceš se se mnou sledovat hvězdy a pak jít okouknout dinosaury?“

„Ehm… Jo, tak něco,“ krčil Jery rameny.

„Jesus, Jerry!“

„Jerry, jenom Jerry. Případně moje druhý jméno je Luis, ne Ježíš.“

„Ok, tak tohle má být nějaký zvláštní způsob omluvy?“

„Omluvy? Já se nemám za co omlouvat, pokud vím,“ trval na svém Jerry.

„Ok, tak co to je? Jako po hookavový „všechno je v mezi námi v pohodě, kámo?“

„Po hookapový, co?“ zatřásl Jerry hlavou.

„Zapomeň na to,“ vydechl Jakub frustrovaně. Jerrymu přitom cukly znatelně koutky do stran.

„Tak když už jsi to nakousnul,“ řekl, „nepředstírám, že se to nestalo, ok?“

„Dvakrát.“ Jakub zvedl demonstrativně ukazovák s prostředníkem.

„Dvakrát,“ přitakal Jerry.

„Á tak teď mi to dochází.“ Jakub na něho namířil prst.  „Tohle má být tvůj způsob, jak dojít k číslu tři.“

„Možná,“ Jerry udělal krok vpřed a vzdálenost mezi nimi se zmenšila na méně než třicet centimetrů.

„Tohle neuděláš,“ zašeptal Jakub a pohledem se vpíjel do jeho oříškových očí.

„Proč si to myslíš?“

„Jsme na veřejnosti, ne za zavřenými dveřmi.“

„Watch me.“ Jerry se naklonil a políbil ho na rty. Jen krátce. Pak se mu zase zadíval do očí.

„Ehm, ok,“ špitl poté Jakub. Zůstal přitom nehnutě stát.

„Ehm, ok? To je všechno, co k tomu řekneš?“ Jerry zatřásl hlavou.

„Řekls sleduj mě.“

„And? Neviděls to?“

„Ne. Měl jsem zavřený oči. Asi to budeš muset znovu zopakovat!“

Jakubova odpověď Jerryho rozesmála. I on se pousmál. Jerry ho na to popadl u krku za lem svetru.

„Moment. Pokud to chceš udělat, tak pořádně. Žádný odfláknutý tří sekundový nic,“ upozornil ho Jakub důrazně. I když zřejmě nemusel, protože tentokrát si dal Jerry opravdu záležet, aby z jeho strany nebyly žádné výtky, nebo stížnosti.

„Wow. Ok. To už se může počítat,“ vydechl Jakub a špičkou jazyka si přejel po spodním rtu.

„Ještě aby ne. Celý vesmír je nám toho svědkem!“ ušklíbl se Jerry. Oba naráz zaklonili hlavy a zadívali se na obrovské makety planet, které byly zavěšeny nad jejich hlavami. „Kam teď?“

„Slíbils mi dinosaury, ne? A nesnaž se z toho teď vykroutit!“

„Naopak. Když už víš, jak vznikl svět, vezmu tě nyní na cestu do pravěku omrknout jeho první obyvatele.“

 „Vzhledem k tomu, že Marťan a Jurastic park jsou moje oblíbený filmy, tak nemám žádný námitky. Tohle je doslova rande mě šitý na míru. Je to doufám rande?“ povytáhl obočí. „Jen se ujišťuju!“

„Radši už pojď,“ usmál se Jerry a společně ruku v ruce zamířili k výtahům.