„Už tam skoro jsem. Vystoupila jsem na Angel místo ve stanici Islington,“ vydechne Tina do telefonu a na protější fasádě vyhledá číslo domu. „Pět minut!“ Telefon zastrčí do kabelky a spěšným krokem se vydá k nedalekému přechodu, kde právě naskočila zelená.

„224, 226, 230,“ zamumlá. Přistoupí k proskleným dveřím a stiskne zvonek střešního apartmánu.

„Heslo?“ ozve se z mluvítka a Tina protočí panenky. Nato se nahne blíž k aparátu na zdi.

„Angels and demons go party.“

„Sorry, neslyšel jsem,“ řekne hlas v mluvítku. Tina se zhluboka nadechne.

„Angels and demons go party!“ zvolá, načež se po ní otočí postarší dáma, která zrovna prochází za jejími zády. Naštěstí se ozve bzučák a Tina je ušetřena dalšího trapného momentu.

Za pootevřenými dveřmi v nejhořejším patře probíhá hlučný večírek. Chvíli jí trvá, než se zorientuje a mezi postávajícími postavami najde spolužačky, které ji po krátkém hlasitém přivítání nasměrují k improvizovanému baru. Jakmile v pravačce drží barevný drink, proplouvá mezi účastníky ve snaze zahlédnout další známou tvář.

„I love your top!“ Tina se zastaví a zadívá se na černovlasou holku s dlouhou ofinou, alabastrovou pletí a se zářícími bílými zuby.

„Oh, díky. Skvělý šaty!“

„Ty jsou z mojí dílny, “ zaculí se holka.

„Vážně? Jsi návrhářka?“

„Teprve studuju. London College of Fashion,“ dodá holka a skromně sklopí čokoládové oči.

„Páni, to je úžasný,“ odpoví Tina. Musí přitom zvýšit hlas, aby se v tom hluku slyšely. „Kde tě můžu sledovat?“

„Třeba tady,“ zazubí se holka a ukáže jí profil plný vystajlovaných, módních fotek.

„Mám to!“ usměje se Tina a hned jí dá lajk pod poslední tři posty. „Jak vyslovuješ své jméno?“

„Jako ši-nej,“ odpoví.

„Ráda jsem tě poznala, SheNae! Zůstaneme v kontaktu, ok? Jsi první návrhářka, kterou znám. Vyžádám si pak nějaký rady!“ usměje se Tina.

A tohle je přesně ten důvod, proč na podobné večírky chodí. Vždycky na nich pozná někoho nového, zajímavého, tak jako teď SheNae.

 

„Hey, jak je?“

Jakmile Tina vystoupá po točitém schodišti do patra mezonetového bytu, zahradí jí cestu vysoký blonďák s australským přízvukem.

„Hey! Tina z Prahy,“ mávne volnou rukou.

„Timmy z Perthu,“ představí se blonďák a dál na ni civí, aniž by přidal cokoli jiného. A tohle je zase přesně ten důvod, proč se Tina musí k účasti na podobných akcích dlouze přemlouvat.

„Ehm, těší mě, že tě poznávám, Timmy. Jak se ti líbí Londýn?“ usměje se na něho. Už ani neví, kolik podobných konverzací vedla za poslední půl rok. Většinou mají stejný průběh: Jméno, země původu, důvod pobytu v Londýně, dojmy z Londýna a nejtypičtějším zakončením takové konverzace je otázka: Kde tě můžu sledovat?

Tina jde i tentokrát s proudem, prohodí s Timmym pár zdvořilých frází, načež se přesune zase k jiné konverzační smyčce.

„Byla jsi v Austrálii?“

„Prosím?“

Timmy jí ukáže fotku, kterou během hovoru našel na jejím profilu. Tina na ní předvádí pózu Amazonky v buši, kam ji vzal Kamil během jednodenního výletu. Ještě nikdy nebyla na konci dne tak doštípaná od komárů, ale jeho následná péče o ni jí veškeré strasti vynahradila. „Oh, jo. To je starší snímek. Byla jsem v Austrálii před dvěma lety,“ špitne se svraštěným čelem.

„Přítel?“ Timmy swipnul na další fotku, na které se s Kamilem culí do objektivu.

„Jo,“ vydechne Tina. Expřítel. Detail, který Timmy nemusí vědět. Touhle malou lží si alespoň zajistí, že jejich konverzace nepřesáhne hranici mezi příjemným pokecem a vlezlým dotíráním. I s tím má Tina bohaté zkušenosti.

Po konverzaci s Timmym potřebuje na čerstvý vzduch. Vyjde na podlouhlou terasu, ze které je krásný výhled na londýnské panorama. Zhluboka se nadechne. Austrálie. Austrálie. Sklopí oči a vyhledá v telefonu fotku, kterou s Kamilem pořídili před operou v Sydney. Sjede na další z pláže a pak na jejich selfie s klokanem. Při vzpomínce na pobyt v Austrálii se neubrání nostalgickému úsměvu. Díky půlmiliónové výhře v Cool Girl! tam mohla odletět o letních prázdninách. Bylo to to nejdobrodružnější, co kdy podnikla. Diví se, že vůbec přežila tu nekonečnou cestu tam. Odměnou jí pak byl měsíc v Kamilově náručí. Ještě nikdy se necítila tak šťastná, vyrovnaná, tak v pohodě jako právě v jeho společnosti. Jenže každá pohádka, zdá se, musí jednou skončit a Tina se vrátila do Prahy, aby dokončila poslední ročník střední. Oba se dlouho snažili, aby vztah na dálku fungoval. Jak ale sama Tina nesčetněkrát prohlásila, bylo to dost na houby. Povídání přes telefon nemohlo nikdy nahradit fyzický kontakt. Když se po maturitě nedostala na vysněná práva, byla postavena před rozhodnutí: buď, anebo. Druhá cesta do Austrálie za Kamilem, nebo studium v Londýně? Musela si vybrat. Jedno, nebo druhé. Na obě varianty už neměla prostředky. Kamil jí navrhoval, aby se za ním přestěhovala. Najednou si ale nedokázala představit, že by měla opustit mámu, kamarádky a vše, co zná, a odstěhovat se na druhý konec zeměkoule, byť by to znamenalo být konečně s Kamilem. V září tak nastoupila na mezinárodní studia na londýnskou univerzitu a nechala za sebou zlomené mužské srdce. Ironií osudu se Kamil krátce nato vrátil do Prahy. Musel. Jeho otec už nemohl dál řídit rodinnou firmu a Kamil jako zodpovědný syn zanechal svůj rozběhnutý život v Austrálii a vrátil se do své domoviny. Mělo to být jen na pár týdnů nebo měsíců. Nakonec se rozhodl v Praze zůstat. I když ji předchozí léto ubezpečil, že její rozhodnutí odejít do Londýna chápe, na přetržené pouto po jeho návratu do Prahy už nenavázali. Nejspíš ho svým rozhodnutím ranila mnohem víc, než si byl ochoten připustit. Sama se s tím evidentně ještě zcela nevyrovnala, protože veškeré jeho nabídky na společné kávy, drinky a jízdy na Londýnském oku s železnou pravidelností odmítá. Tina má jasno v tom, že chce zůstat v Londýně. Zároveň ví, že kdyby Kamilovi stanula tváří v tvář, přepadly by ji pochybnosti a ona teď nebyla ochotná dělat jakékoliv kompromisy. Tahle její životní etapa byla jen a pouze o ní.

Tině to i přesto nedá a otevře jeho profil. Kromě pár momentek tam Kamil vyvěsil také fotky z posledního mistrovství republiky. Tina spustí video, na kterém s Gitou předvádí vítěznou rumbu. Jsou naprosto dokonalí. Tina si představí sebe na Gitině místě. Nádech a výdech. Co kdyby tehdy zatnula zuby a dál pokračovali ve vztahu na dálku? Milovala ho. Byl přesně tím klukem, jakého si vysnila. Co by se stalo, kdyby se rozhodla jinak? Byli by po jeho návratu pořád spolu? Byla by to ona, kdo by s ním před týdnem tancoval na mistrovství republiky? Co když udělala tu největší chybu v životě? Nebyly snad studium práv v Praze a účast na mistrovství republiky ve společenských tancích její největší sny, o kterých mluvila ve svých videích? Sny, kterých se tak lehce vzdala při první zatěžkávací zkoušce? Tina zatřese hlavou a telefon raději zastrčí do kapsy. Dost bylo nostalgie a myšlenkám co by kdyby! Ani Kamil nebyl dostatečným důvodem k tomu, aby opustila vše nové, co jí anglická metropole nabízí. Škola ji baví, našla si nové přátele a s těmi starými je stále v úzkém kontaktu. Navíc, jen čas ukáže, jestli bylo její rozhodnutí správné. A kdoví, třeba mají s Kamilem ještě šanci. Třeba. Možná.

Hlouček uprostřed otevřené místnosti se roztančil na píseň Havana od Camily Cabello. Měla by se k nim přidat. Tanec jí zaručeně pozvedne náladu o pár latěk výš. V jejím úmyslu vydat se zpátky dovnitř střešního apartmánu jí však zabrání klučičí hlas.

„Hi, I’m Darren,“ pozdraví ji kluk, který doposud stál pár kroků od ní a o něčem diskutoval se svými kamarády.

„Hi, I’m Tina. From Prague,“ dodá automaticky.

„Z Prahy? Můj kámoš je z Český republiky,“ ukáže na dalšího kluka v hloučku studentů.

„Vážně?“

„Jo. Chodíme spolu na kurz grafickýho designu. Vlastně jsem na týhle párty díky němu. Bydlí v tomhle domě o pár pater níž,“ řekne Darren a nespouští z Tiny oči.

„Mě sem pozvala spolužačka z kurzu,“ odpoví Tina a srkne si namíchaného drinku. Její pohled utíká směrem, kterým předtím ukázala Darrenova ruka. Postupně přestává vnímat jeho slova a soustředí se na kudrnatého kluka v džínách a šedém triku. Proč jí jen někoho připomíná? Dotyčný znenadání otočí hlavu a Tina spěšně sklopí zrak. Jenže to už se Darrenův český kamarád dává do pohybu, a než se Tina naděje, stojí před ní a…

„Seznam se s krajankou. Tina, že?“ vyhrkne Darren.

„Robin,“ pokývne krajan hlavou a Tina zúží oči.

„Jak dlouho jsi v Londýně, Robine?“

„Od září,“ řekne stroze. Nakloní se k Darrenovi a něco mu pošeptá do ucha. Nato sjede Tinu pohledem, a aniž by řekl něco dalšího, vydá se dovnitř apartmánu.

Ok, řekne si Tina pro sebe. Naštěstí záhy zahlédne SheNae, která na ni spontánně zamává. Oplatí jí úsměv. Alespoň si s někým pokecá o módě. SheNae nastaví telefon a vyfotí si s Tinou selfie s londýnským panoramatem v pozadí.

„Paráda,“ zaculí se a fotku ihned postne. To už se ale v prosklených dveřích na terasu objeví Robin s plechovkou piva v ruce a SheNae ho radostně pozdraví.

„Vy se znáte?“ zatřese Tina hlavou.

„Poznali jsme se v létě v Bournemouthu,“ odpoví SheNae. „Je to zlatíčko. Tedy chci říct, je jen kamarád. Moje srdce totiž patří Harrymu Stylesovi. Jsem jeho největší fanynka,“ dodá. Znovu se zaculí a ukáže na bílé tričko s nápisem na hrudníku: Harry Styles forever.

„Ten jeho poslední song je vážně skvělý,“ přitaká Tina.

„Viď,“ zatetelí se SheNae. Nato Tina nakrabatí čelo. „Myslím, že ho znám, Robina. Ne osobně. V Čechách byl docela známý. Dělal videa se svým bráchou a pak na čas zmizel. Asi dospěl a rozhodl se dělat něco jinýho,“ krčí rameny. Je si ale jistá, že je to on.

„Chceš, abych vás seznámila?“ zeptá se SheNae.

„To je dobrý. Jeho kamarád už…“ nedořekne. SheNae ji popadne za loket, a než se vzpamatuje, opět stojí před svým krajanem.

„Můžu tě někde sledovat?“ vyhrkne Tina. Super, probleskne jí hlavou. Konverzaci začíná rovnou zakončovací otázkou.

„Ehm, jasně,“ odpoví místo Robina Darren a nastaví před ni displej svého telefonu.

„Artman23?“

„Osobně,“ zazubí se Darren, který očividně ignoroval skutečnost, že Tinina otázka směřovala na jeho českého kamaráda.

„Zajímavý fotky. Sprejer?“ povytáhne Tina obočí.

„To jsme oba.“ Darren položí ruku kolem Robinových ramen.

„Super,“ usměje se Tina. Před bývalou hvězdou sociálních sítí je jí neskutečně trapně. Musí mu připadat jako další fanynka, která se mu chce vnutit. Nejvyšší čas přesunout se jinam! „Ráda jsem tě, vás poznala. Ehm, támhle vidím kamarádku, se kterou jsem chtěla mluvit,“ řekne, spěšně se rozloučí a zanechá oba stát na terase. Fráze z jejího konverzačního manuálu, kterou používá, když se chce vymanit z nikam nepostupující konverzace, jí opět velmi dobře posloužila.

„Sprejer,“ zašeptá poté. Hm. Ještě jednou se po Robinovi ohlédne a zachytí jeho pohled. I když okamžitě odvrátila hlavu, její srdce už stačilo naskočit do quickstepového rytmu. Tina semkne rty pevně k sobě. Co takhle se odtud v tichosti vypařit? Jak se říká: viděla a byla viděna, rozšířila řady sledujících a může se zase vrátit do své týdenní rutiny.

U výtahu se střetne s blonďákem s velkýma modrýma očima.

„Umění v nejlepším odejít?“ zeptá se jí s nezaměnitelným východoevropským přízvukem.

„Tak tak,“ přitaká Tina.

„Polka?“

„Češka,“ odvětí. „Jsem Tina.“

„Oleg. A pokud máš namířeno na metro, tak sis právě zajistila doprovod,“ řekne a teatrálním gestem si kolem krku omotá dlouhý šál. „Neboj, nejsem žádný úchyl ani z tebe nebudu dolovat, kde na sítích tě můžu šmírovat.“

„Oh, a co když chci šmírovat já tebe?“

Oleg na Tinu namíří ukazovák. „Líbíš se mi, Tino z Česka. Něco mi říká, že tohle setkání je důvodem, proč jsem musel po dvě hodiny snášet pohled na Kennyho s jeho novým crushem.“ Otevře pusu, strčí si do ní ukazovák a předstírá zvracení. „Já jsem snad vážně předurčen k nešťastným láskám. Anyway. Doufám, že ses bavila líp než já,“ dodá poté.

„Řekněme, že to byl plodný večer,“ řekne Tina a koutky jí cuknou do strany.

 „Bude to Islington, nebo Angel?“ zeptá se Oleg, jakmile dojedou do přízemí.

„Angel,“ odpoví Tina a společně vyrazí noční ulicí ke stanici metra.

#novapratelstvi #angelsvsdemons #zitrajetakeden

 

The BEGINNING...