Být sám sobě šéfem a zcestovat svět? Proč ne, říká nomádka Hanka.

Cestovat a pracovat přitom téměř odkudkoli? Nevím jak vám, ale mně to zní tak trochu jako krásná pohádka. Jaká je ovšem realita?

S Hankou Šormovou jsem se seznámila díky online kurzu, na který jsme se obě zapsaly. Měla jsem tak možnost sledovat její cestu téměř od začátku. Hančin blog se mi také stal velkým pomocníkem při řešení různých počítačových a jiných technikálií a zdroj inspirace na cesty. Díky jejím článkům jsem také poprvé slyšela o digitálním nomádství.

  • Jaké výzvy skrývá celoroční cestování a práce na volné noze?
  • Jak zásadní změny v životním stylu vnímalo Hančino okolí?
  • Co ji nejvíc pomohlo v začátcích podnikání a kam se všude loni podívala?
  • A hlavně, co by poradila těm, kteří by se chtěli vydat na podobnou cestu?

To vše Hanka prozradila v následujícím rozhovoru. 🙂

ROZHOVOR s Hankou Šormovou

O digitálním nomádství, cestování, nových výzvách a překonávání strachu.

„Člověk  se pořád někam vyvíjí, mění se a objevuje nové prostory.“

1.       Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá?

Překvapivě paní učitelkou. Vždy jsem své plyšáčky rozsadila na polštářky do řad, dozadu posadila mého mladšího brášku a už jsem je něco učila. To mi vydrželo hodně dlouho, snad do 10 let. Později jsem si i vyzkoušela, jaké to je být “paní profesorka” na vysoké škole. Při svém inženýrském studiu jsem vypomáhala na katedře s výukou dvou předmětů. Rychle mě přešla ambice se stát učitelem. 😀

2.       Kdy jsi poprvé slyšela o nomádství?

Paradoxně až poté, co jsem po půl roce života a práce na Maltě dala výpověď z tamní IT firmy. Měla jsem jen koupené letenky na Rhodos a do Itálie, absolutně žádného tucha, co budu dělat dál. Během pár dnů se mi objevil svět copywritingu a vzápětí na to jsem poprvé četla stránky Martina Rosulka, který psal o pro mě neznámém digitálním nomádství. Datově to spadá někam do září 2016, takže celkem nedávno.

3.       Vzpomínáš si na moment, kdy ti trklo a řekla sis: To je přesně pro mě?

Ani nevím, zda tato chvíle někdy nastala. 🙂 Přece jenom se člověk pořád někam vyvíjí, mění se a objevuje nové prostory. I mě prvně svět nomádů fascinoval, začala jsem zběsile cestovat (jen za rok 2017 jsem projela 17 zemí na 5 kontinentech světa), do toho rozjela své podnikání, spravovala Nomádskou stezku a ještě psala pro klienty. Vyzkoušela jsem si tak copywriting, správu sociálních sítí, začala natáčet, abych se zase vrátila ke copywritingu a trošku se zklidnila – pracovně i cestovatelsky. Takže bohužel na tuto otázku nejsem schopna odpovědět.

Popravdě, pořád hledám situaci, kdy si řeknu, tak teď mám přesně život, jaký chci. Myslím si, že toto bude spíše o nastavení mysli a ujasnění si priorit, než konkrétní pracovní pozici a životním stylu. Takže hodně pracuji i v této rovině, učím se mít ráda samu sebe a dopřát si i nějaký ten relax v uspěchané době.

4.       Jakou největší překážku jsi v počátcích musela překonat? Přece jen jde o změnu celého stylu života.

Možná to bude znít neuvěřitelně, ale pro mě největší tehdejší a stále i současnou překážkou je rodina, respektive rodiče. Asi se jen těžce vyrovnávali s tím, že jsem opustila dobrý flek v IT, nechtěla dále studovat doktorát a vůbec šlapat cestičku v našem zakotveném systému. Do toho jsem začala hodně cestovat, což mamince na náladě moc nepřidalo. Nutno ale podotknout, že nakonec největšího zranění (nadvakrát zlomená čelist) jsem se dočkala doma v České republice. Tak pak, kde je bezpečno?

Jsem asi kapku střelec, i když znamením jsem štírka, takže jdu do všeho po hlavě a sem tam i bez rozmyslu. Proto mě vůbec neděsily strachy typu, jak zvládnu podnikání, kde získám zakázky, jak budu pracovat na dálku ze zahraničí, zda se v zahraničí uživím, prostě jsem to zkusila a začala v tom plavat. Kdežto oznamovat doma, kam se zase chystám, to je pro mě týdenní muka, které stejně neobejdu. Ale lepší se to. Sem tam se rodičové podívají i na mé video z Youtube.

5.       Co všechno jsi musela změnit? Na čem jsi musela na sobě nejvíc zapracovat?

Tak změnila jsem úplně všechno. Předtím jsem byla vždy zaměstnanec, najednou jsem začala podnikat sama na sebe bez jakýchkoliv zkušeností a podpory z okolí. Začala jsem si shánět zakázky, učit se (na vlastní náklady), nastavovat podnikatelské procesy (fakturace, time management, daně a další), zkoumat online svět. Facebook i Instagram jsem znala pasivně, blog sice uměla založit, ale nikdy jsem tyto možnosti nevyužívala jako firma k prodeji.

Na čem jsem musela nejvíce zapracovat? Asi na sebevědomí, měla jsem ho dost malé a nevěřila si v rozhovoru o penězích. Takže jsem se párkrát podhodnotila a pár faktur mi nebylo zaplaceno. Inu, chybami se člověk učí.

Co mi pomohlo se rozhodnout být podnikatelka? Má tvrdohlavost a strach z hanby.

6.       Jaký nový návyk, případně dovednost jsi se musela naučit?

Chtěla bych napsat, že work-life balanc, ale když nad tím přemýšlím, pořád jsem onu rovnováhu nenašla. Já bych potřebovala si dát návyk, ať jen nemyslím na práci a vypnu. Uspořádat si den do jednotlivých úseků, kde se věnuji klientům, samotnému psaní, práci na svých projektech, rodině, a pak hlavně sobě – to jsem vždy odsouvala úplně na konec. Po úrazu jsem to ale změnila a každé ráno se snažím sportovat a 2x týdně myslím na hodinku pro sebe – masáž, wellness nebo jen pořádnou koupel doma. Nic z toho bych si dříve na volné noze nedopřála. Brala bych to jako mrhání časem, který můžu věnovat své práci a klientům. Což je velká chyba, rozhodně nejvíce musíme dát sobě. Akorát toto smýšlení nemám ještě zautomatizovaní a pořád se ho učím.

7.       Co, nebo kdo ti nejvíc pomohl v tvém rozhodování?

Co mi pomohlo se rozhodnout být podnikatelka? Má tvrdohlavost a strach z hanby. :)) Vždycky, když se rozhodnu dělat něco nového a vykračuji ze své komfortní zóny, tak o tom mluvím veřejně – s kamarády, na Facebooku. Hanba, že bych jen planě mluvila a nikdy úkol nedokončila, mě přinutí věc udělat a tím si ujasnit svá rozhodnutí.

Jinak na cestě ke copywriterce na cestách mě určitě hodně nasměroval již zmiňovaný Martin Rosulek, který tak také začínal. Vždycky o něm mluvím jako o mém virtuálním mentorovi a koučovi. 🙂

8.       Kde jsi čerpala inspiraci.

Tak na tuto otázku už jsem odpověděla výše – na stránkách Martina Rosulka. Později jsem samozřejmě přečetla ještě TravelBible a S palcom hore okolo sveta. K oběma knížkám jsem dala recenze na mém webu. Co se týče samotného copywritingu, tak na českém trhu není knížka, která by vedla někoho za ručičku, jak se stát copywriterem a pracovat na dálku. Tak jsem se toho úkolu zhostila sama a začala psát e-knížku s pracovním názvem Krok za krokem k práci copywritera. Uvidíme, kdy to dopíšu. Nicméně jsem se veřejně přiznala, tak hanba by mi nedala to nedopsat.

Abych byla dobrou copywriterkou, tak samozřejmě hodně čtu. Odbornou literaturu, beletrii, ale i blogy od zkušenějších psavců.

Poslední dobou jsem se hrozně rozečetla a nedokážu dočíst jednu knížku a začít druhou.

9.       Dáváš přednost knihám, nebo e-knihám?

Možná paradoxně právě normálním papírovým knížkám, byť na cestování jsou lehce nepraktické a zabírají hromadu místa v mém příručním batohu (nejraději totiž cestuji do 7 kg). Mám samozřejmě i čtečku na elektronické knížky, párkrát jsem ji vytáhla, ale jinak mi tu na ní padá prach. Zato knížek se kolem mě povaluje tolik a tolik. Prostě vůně a omak papíru u mě vede.

10.   Bereš si čtení i na cesty?

Jak kdy. Hodně záleží na délce letu a účelu cesty. Když jsem věděla, že letím na Kubu a do Maroka, kde to s wifi není moc žhavé, tj. nedá se příliš pracovat, tak jsem knížku měla. Vždy, když má let nad 10 hodin, tak si beru taky něco na čtení. Nevydržím se koukat pouze na filmy, nemám je ani moc ráda. Není prostě nad knížku, alespoň v porovnání s filmy a seriály. To druhé nesleduji vůbec, není na to prostě čas.

11.   Co máš právě rozečteno?

Tak to je vtipná otázka. Poslední dobou jsem se hrozně rozečetla a nedokážu dočíst jednu knížku a začít druhou. Proto těch rozečtených knih je hned několik. Mám tu Učebnici sebelásky od Lucky Kolaříkové, Magicky ženská od Míši Měřínské, z odborných pak O psaní od Stephena Kinga, bestseller Restart od pánů Frieda a Hanssona. Do toho jsem už podruhé začala číst Na plné koule od Pavla Šímy. Učebnici španělštiny asi nebudu zmiňovat. 🙂

Aby to nevypadalo, že všechno jenom na kousnu a dál už nic, tak ve všech zmíněných knihách (až na tu španělštinu) jsem víc jak za půlkou. Chce to prostě teď jen systematicky dočíst jednu po druhé.

Moře láká, produkty z farmářských trhů voní, nevíš, kde spíš za týden, co budeš jíst a do toho máš pracovat na deadliny.

12.   Kde všude jsi byla v posledních měsících?

Teď už jsem hodně dlouho doma, neboť v půlce ledna po návratu z Nového Zélandu jsem měla zmiňovaný vážný úraz, který mě připoutal doslova doma. Ale už je snad lépe a brzy se vydám zase na cesty.

Před Novým Zélandem, kde jsem byla celý prosinec jsem mrkla na Kubu, na měsíc do Maroka a předtím si odskočila na ferratu do Itálie. Ale to je jen malá ochutnávka míst, které jsem viděla za loňský rok 2017. Vyzkoušela jsem si stopovat, dobrovolničit, nomádit i jen dovolenkovat.

13.   Co považuješ za největší přínos nomádského života a co za největší výzvu?

Přínosem je určitě svoboda. Naprostá a ve všem, jsi pánem svého času a je jen na tobě, jak s ním naložíš. Výzva? Asi už zmiňovaný work-life balanc. Obzvlášť v začátcích jsi hodně rozjuchaný a plný sil vše nové zkoušet. Ovšem lehce se ti může stát, že pak rychle vyhoříš. To se mi prakticky stalo hned po dvou měsících od chvíle, co jsem si vyřídila Živnostenský list. Pak jsem se zklidnila, pak zase rozjela a znovu mě zastavil můj úraz.

14.   Co bys doporučila holkám, které by se chtěly stát nomádkou? Jakou otázku/y by si měly položit sami sobě, než se rozhodnou vykročit na podobnou cestu?

Jestli mají v sobě dost sebedisciplíny a pevné vůle, aby vydržely pracovat a řídit si svůj čas samy za sebe. Lehce sklouzneš k prokrastinaci, snadno přijdeš o všechny zakázky. Je dobré si uvědomit, jestli tu disciplínu mám doma, kde to znám a jsem v “jistém prostředí” (mám byt, jídlo, kamarády kolem sebe). Protože na cestách to vyžaduje ještě o level větší koordinovat a vůli. Moře láká, produkty z farmářských trhů voní, nevíš, kde spíš za týden, co budeš jíst a do toho máš pracovat na deadliny.

Pokud chceš okusit některé problémy za života nomáda a pracovníka na volné noze, tak zkus můj zdarma mini online kurz Digi nomád.

15.   Prozradíš nám tvoje nejbližší plány?

Z těch cestovatelských se něco rýsuje a váhám mezi západním pobřeží USA a Kanárskými ostrovy. Každopádně bych už v dubnu zase chtěla tak na dva až tři týdny vycestovat. Příští zimu chci strávit celou v teple, ten měsíc a půl loni mi prostě nestačil. 🙂

Co se týče pracovních plánů, tak tam toho je celá řada, ale bohužel všechny tři nové projekty jsou ve fázi rozjezdu a nesmím nic moc říci. Jeden se týká netradičního vzdělávání dětí a píšu pro něj pohádky, druhý směřuje na online podnikatele a poslední na všechny, co přemýšlí jak zainvestovat do nemovitosti tak, aby se jim splatila. Trošku různorodý zápřah. A do toho samozřejmě i nadále poběží má Nomádská stezka, kam chystám i nová videa na Youtube kanál Cestuj na pohodu a bez nervů.

 

Hance děkuji za poskytnutí rozhovoru a přeji mnoho úspěchů v započaté cestě!

 

 

Příště se můžete těšit na rozhovor o tvůrčím psaním. 🙂

Komentáře